Pacientka podstoupila náhradu kyčelního kloubu, během níž lékaři zároveň prodloužili končetinu. Po operaci u ní došlo k poškození stehenního nervu – komplikaci, která se může objevit i při zákroku provedeném odborně správně.
Rozhodující problém však nastal jinde: neurologické vyšetření provedla nemocnice až osm měsíců po operaci, přestože již několik měsíců předtím bylo zřejmé, že se funkce nervu neobnovuje. Podle znalců mělo být vyšetření provedeno již v 4 měsíce po operaci. Opožděná diagnostika způsobila, že již nebylo možné zahájit podpůrnou léčbu, která mohla vést ke zlepšení stavu.
Následky pro pacientku byly trvalé – omezená hybnost, poruchy citlivosti, podlamování kolene, pády i trvalá invalidita.
Jak soudy hodnotily pochybení nemocnice
Okresní soud i Krajský soud v Plzni shodně konstatovaly pochybení nemocnice spočívající v neprovedení včasného neurologického vyšetření.
Pacientce přiznaly bolestné, náhradu za ztížení společenského uplatnění a ztrátu na výdělku.
Nemocnice se bránila dovoláním k Nejvyššímu soudu, ve kterém argumentovala, že operace byla provedena lege artis (odborně správně) a že pozdější léčba měla nejistý účinek. Nejvyšší soud však dovolání odmítl.
Proč soud uznal odpovědnost nemocnice za opožděné vyšetření
Nejvyšší soud potvrdil, že samotná operace skutečně byla provedena odborně správně, nicméně následná péče nikoli. Opožděné neurologické vyšetření odporovalo pravidlům lékařské vědy, a způsobilo, že nebylo možné zahájit léčbu, která měla reálnou šanci stav pacientky zlepšit. Nemocnice proto odpovídá za újmu způsobenou pacientce.
Jaké odškodnění pacientka získala
Pacientce byla pravomocně přiznána:
- náhrada za bolestné,
- náhrada za ztížení společenského uplatnění,
- náhrada ztráty na výdělku,
- a úroky z prodlení.
Případ ukazuje, že odpovědnost zdravotnického zařízení nevzniká pouze při chybě při samotné operaci. I opožděná diagnostika či neúplná následná péče je lékařským pochybením, za které nemocnice odpovídá.